Rostlinstvo Českého krasu
Naučná stezka Radotín
Zastávka č. 6 - Rostlinstvo Českého krasu (pdf, 2,8 MB)
Umístění tabule na portálu Mapy.cz:
Můžeme se zde setkat s teplomilnými i suchomilnými rostlinami, zároveň se zástupci středoevropské lesní květeny. Prolínání těchto dvou prvků je umožněno pestrými terénními tvary vzniklými vrásněním ve středním devonu. Na některých místech Českého krasu jsou totiž vrstvy vápenců, které původně sedimentovaly ve vodorovné poloze, skloněny v úhlu kolem 30° k jihu. Na takových lokalitách je velice mělký půdní profil. Navíc je zde vlivem jižní orientace velmi teplé mikroklima, které absorbuje sluneční záření. Tyto podmínky znemožňují trvalé uchycení středoevropských dřevin listnatého lesa, a proto zde přetrvává přirozené bezlesí.
Složení květeny a vegetace zde bylo a je ovlivněno pestrým geologickým (převážně vápencovým) podkladem, specifickou geomorfologií krajiny, sousedstvím teplejších a sušších regionů xerotermní květenné oblasti a v neposlední řadě i lidskou činností a osídlením. Na některých jižních svazích se díky velmi teplému mikroklimatu a velice mělké půdě nemohou trvale udržet dřeviny, a tak tu přetrvalo přirozené bezlesí. To se nazývá jako xerotermní hranice lesa. Umožnilo existenci řady reliktních stanovišť – skalních stepí, xerotermních trávníků a lesostepí, které mozaikovitě zpestřují mírně zvlněnou krajinu habrových doubrav. Krasový fenomén souvisí se zvláštním zvětráváním vápenců a jejich jednostranným chemismem stejně jako se specifickým vývojem půd. Říční fenomén Berounky a jejích větších přítoků zvyšuje celkovou stanovištní pestrost a znásobuje účinek krasového fenoménu.
Doubrava
Foto: Jakub Mareš
Přírodě blízké lesy se vyznačují přirozenou obnovou, kde se vyskytují různě staré stromy
Foto: Rostliny - Český kras - AOPK ČR (
nature.cz)
Přirozený les typický pro okolí Radotína je doubrava, která však byla v minulých letech často nahrazena nevhodným hospodářským lesem (smrk, modřín). V některých částech (zejména na svazích) však zůstaly zachovány přírodě blízké porosty dubů s hojným výskytem habru, nebo na sušších místech dubu pýřitého (šípáku) a dřínu.
Stromy typické pro okolí Radotína: Dub letní a habr obecný (spodní obrázek)
Foto: Jakub Mareš
Několik desítek zdejších druhů patří mezi ohrožené či kriticky ohrožené. Úkolem člověka je chránit jak tyto rostliny samotné, tak lokality a typy stanovišť, na kterých rostou. Z nejvzácnějších je
včelník rakouský, který se tuhými jehlicovitými listy podobá rozmarýnu, velkými fialovými květy zase šalvěji; roste na skalních stepích a skalách, většinou velmi těžko přístupných. Lokality tohoto kriticky ohroženého druhu v krasu spočteme na prstech jedné ruky, nejbližší sourozence má až v Alpách.
Včelník rakouskýFoto: Lucie Hrůzová
Prvosenka jarníFoto: Jakub Mareš
Z běžných květin můžeme zjara potkat jaterník podléšku, sasanku hajní a pryskyřníkovou nebo dymnivku dutou. Tyto rostliny kvetou v dubnu, ještě než na stromech vyraší listí, čímž vytváří výrazný jarní aspekt
Jaterník podléška Foto: Jakub Mareš
Ze vzácnějších rostlin se zde vyskytují koniklec luční český a večernice lesní, která byla pracovníky Správy CHKO Český kras znovu nalezena po více než sto letech od posledního potvrzeného výskytu — v červenci 2019 nedaleko odsud ve Velkém háji na Klapici, přes kterou naučná stezka dále pokračuje.
Dřín obecný (Cornus mas)Foto: Tomáš Kebert,
Botanická fotogalerie.cz Dřín obecný je keř, který se hojně vyskytuje na stráních v okolí Radotína. Kvete během března až dubna, kdy tvoří charakteristicky žluté květy, které jsou zvýrazněny tím, že se objeví ještě před olistěním. Jeho plody jsou červeně lesklé peckovice, které jsou jedlé.
Plody dřínu obecného (Cornus mas)Foto: Jakub Mareš
Hloh obecný
Foto: Jakub Mareš
Tařice skalní (Aurinia saxatilis)
Foto: Tomáš Kebert, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia CommonsV Českém krasu dochází ke kontrastu suchých osluněných vápencových výchozů a hlubokých vlhkých roklí. Na jaře jsou skalní výchozy pokryty kvetoucí
tařicí skalní. Ze vzácnějších rostlin se zde vyskytují koniklec luční český a večernice lesní, která byla pracovníky Správy CHKO Český kras znovu nalezena po více než sto letech od posledního potvrzeného výskytu — v červenci 2019 nedaleko odsud ve Velkém háji na Klapici, přes kterou naučná stezka dále pokračuje
Večernice lesní (Hesperis sylvestris)
Foto: Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0, via
Wikimedia CommonsČeský kras 46 (2020), str. 61-68
Okolí Radotína je odpradávna ovlivňováno lidskou činností. Na bezlesích místech se udržely a na okolní pastviny rozšířily specifické stepi s výskytem chráněných rostlin, jako například kavyl Ivanův.
Kavyl Ivanův
Foto: Jakub Mareš
Staré cesty, pozůstatek původní sítě dávných obchodních stezek, se tu zachovaly takřka ve své původní podobě.
Odborná spolupráce:
Správa CHKO Český kras