Oficiální stránky Městské části Praha 16 - otázky a odpovědi

Voda se do podzemí dostává infiltrací přes půdu ze srážek. Množství takto infiltrované vody je v ČR většinou mezi 10–30 % srážek, zbytek se vypaří, a to buď přímo (výpar = evaporace) nebo skrz rostliny (transpirace). Dohromady se tento proces označuje jako evapotranspirace.


Přibližný rozsah povodí Skalního potoka v místě pramene. Přirozený stav.


Přibližný rozsah povodí Skalního potoka. Po odečtení negativních vlivů v nejhorším scénáři. 

Přibližná plocha přirozeného povodí je znázorněna mapkou a dosahuje 1 km². Z toho 10 % leží v zastavěné oblasti Lahovské, kde je část srážkové vody (z komunikací a některých domů) odváděna kanalizací mimo povodí. Další snížení infiltrační oblasti způsobila stavba Lochkovského tunelu, který svým drenážním systémem vytvořil uvnitř povodí Skalního potoka vlastní "povodí", čímž dochází k dalšímu odvodu vody pryč. Rozsah tohoto ovlivnění není možné přesně určit, záleží na více faktorech, jako například hloubce tunelu, drenážním systému nebo horninách. V nejhorším případě, kdy by došlo k odstřižení celé severní části, se plocha povodí zmenší na třetinu. To při průměrných srážkách 583 mm a základním odtoku 1 l/s/km² znamená pokles průtoku z 1 l/s na 0,3 l/s.

Další faktor, který výrazně ovlivňuje ztrátu vody, je evapotranspirace. V prostředí říční nivy, kde je voda volně dostupná pro kořeny rostlin, dochází k její evapotranspiraci. Tato evapotranspirace není omezena nedostatkem vody, protože rostliny kořeny dosahují pod hladinu podzemní vody. Tudíž může dosahovat potenciální evapotranspirace, což je maximální možná hodnota, která je dána teplotou. To vzhledem k rostoucí teplotě znamená, že i evapotranspirace z říční nivy bude stoupat. V posledních letech během letních měsíců dosahuje průměrně 40–60 l/s/km², což znamená, že i úzká niva dokáže zcela vysát celý tok.

Oba výše popsané důvody způsobují, že Skalní potok i prameny ve Slavičím údolí jsou většinu času bez vody.

Zdroj: Bruthans J., Kadlecová R., Slavík M., Králová M., Fryč T., Čurda J. (2020): Příčina prudkého snížení průtoků některých menších toků ve středních Čechách v létě 2019 a extrémně nízkých specifických odtoků: vliv evapotranspirace z příbřežní zóny toku a ploch s mělkou hladinou podzemní vody. – Geoscience Research Reports, 53: 47–54

Další důkaz o přítomnosti vody v údolí přináší křivatec luční, nenápadná jarní rostlina, která se hojně vyskytuje na vlhčích loukách
Foto: Jakub Mareš

Výraznou dominantu Slavičího údolí tvoří uschlé stromy, zejména duby, které jsou zde ponechávány i po odumření a slouží jako tzv. doupné stromy — díky dobře vyvinutým přírodním dutinám mohou být využívány jako úkryt a hnízdiště různými druhy živočichů a hmyzu
Foto: Jakub Mareš