Oficiální stránky Městské části Praha 16 - otázky a odpovědi

Přestupek je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.

Přestupky projednávají správní orgány věcně příslušné (určené zvláštním zákonem nebo zákonem o odpovědnosti za přestupky) a místně příslušné (určené místem, kde byl přestupek spáchán).

ÚMČ Praha 16, Odbor občansko správní, Úsek vnitřní správy projednává zejména přestupky:

• proti pořádku v územní samosprávě;
• proti veřejnému pořádku;
• proti občanskému soužití;
• proti majetku;

Oznámení/podnět o podezření ze spáchání přestupku může podat každý, kdo má podezření, že došlo ke spáchání přestupku. Pokud o to ten, kdo podal oznámení/podnět požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že oznámení postoupil příslušnému správnímu orgánu. 

Podmínkou pro řešení životní situace v přestupkovém řízení je jednání pachatele přestupku v rozporu s ustanoveními upravenými v zákoně o některých přestupcích, případně dalšími platnými zákony, které upravují ostatní skutkové podstaty přestupků a které spadají do kompetence ÚMČ Praha 16.

Oznámení o přestupku je možné podat u příslušného oddělení:

-  Policie ČR, případně na telefonní lince 158;

-  Městské policie, případně na telefonní lince 156.

Tyto orgány jsou ze zákona povinny oznámení přijmout a následně předat příslušnému správnímu orgánu (nejsou-li samy příslušné k jejich projednání).

Oznámení o přestupku je možné také podat přímo u příslušného obecního/městského úřadu.

Z oznámení musí být patrné:

Správní orgán po obdržení oznámení o přestupku nejprve posoudí obsah tohoto oznámení a rozhodne, zda jsou splněny zákonné podmínky k zahájení řízení, v opačném případě správní orgán věc na základě příslušného ustanovení v § 76 zákona o odpovědnosti za přestupky usnesením odloží.

Správní orgán zahájí řízení o každém přestupku, který zjistí a postupuje v řízení z moci úřední.

• proti občanskému soužití 
• proti majetku

Osobou blízkou se ve smyslu § 22 občanského zákoníku rozumí:

• příbuzný v řadě přímé (např. rodič, dítě, prarodič, vnuk);
• sourozenec;
• manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství;
• jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní (mohou být i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí).

Souhlas osoby přímo postižené spácháním přestupku se zahájením řízení se nevyžaduje, jestliže takovou osobou je osoba mladší 18 let nebo byl-li přestupek důvodem vykázání ze společného obydlí.

Obraťte se na Úřad městské části Praha 16, Odbor občansko správní, Úsek vnitřní správy.

V přestupkovém řízení se správní poplatky nevybírají.

Správní orgán však podle ustanovení § 95 zákona o odpovědnosti za přestupky uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou (stanovena vyhláškou).
Paušální částka nákladů řízení činí:

• 1 000 Kč;
• ve zvláště složitých případech nebo v případech, kdy byl přibrán znalec, se paušální částka zvyšuje, maximálně do výše 10 000 Kč.

Náklady řízení anebo uložené pokuty stanovené ÚMČ Praha 16 lze uhradit:

• bezhotovostně na číslo účtu 19-2000861379/0800 s přiděleným variabilním symbolem;
• složenkou;
• v pokladně (lze platit v hotovosti nebo platební kartou).

Správní orgán zahajuje řízení bezodkladně, nejpozději do 60 dnů od obdržení oznámení o přestupku.
Pokud nejde rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.
Přestupek lze projednat a rozhodnutí musí nabýt právní moci do jednoho roku ode dne spáchání přestupku.

Účastníkem přestupkového řízení je:

• obviněný; 
• poškozený v části řízení, která se týká jím uplatněného nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení; 
• vlastník věci, která může být nebo byla zabrána, v části řízení, která se týká zabrání věci nebo náhradní hodnoty.

• osoba přímo postižená spácháním přestupku; 
• zákonný zástupce a opatrovník mladistvého, orgán sociálně právní ochrany dětí. 

Pokud je to k projednání přestupku nezbytné, může být po oznamovateli požadováno, aby:

• podal nezbytné vysvětlení k prověření oznámení;
• předložil a navrhl důkazy související s projednávaným přestupkem; 
• dostavil se na výzvu či předvolání ke svědecké výpovědi; 
• v případě požadování náhrady škody předložil spolehlivé zjištění škody a její výši.

• datové schránky - ntsbt5z
• e-mailu (se zaručeným elektronickým podpisem) - elpodatelna@praha16.eu

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich

Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích

Osoby oprávněné podat opravný prostředek v rozsahu stanoveném zákonem mohou:

• proti příkazu podat odpor, a to ve lhůtě 8 dnů od doručení příkazu přímo k ÚMČ Praha 16, Odboru občansko správnímu;
• proti rozhodnutí podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí k Magistrátu hl. města Prahy, Odboru živnostenskému a občanskosprávnímu, a to prostřednictvím ÚMČ Praha 16, Odboru občansko správním.

Pořádková pokuta:

• kdo bezdůvodně odepře podání vysvětlení (respektive se bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu nedostaví k podání vysvětlení) může mu správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 5 000 Kč,
• kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup (respektive se bez náležité omluvy nebo důležitého důvodu nedostaví na předvolání, navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek, neuposlechne pokynu úřední osoby, činí hrubě urážlivá podání) může mu správní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč.

Předvedení:

U přestupku proti veřejnému pořádku se jedná nejčastěji o:

• porušení nočního klidu 
• zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci

U přestupků proti občanskému soužití se jedná nejčastěji o:

• urážky na cti, 
• drobné ublížení na zdraví,
• vyhrožování újmou na zdraví
• jiné hrubé jednání

U přestupků proti majetku se jedná nejčastěji o způsobení škody na cizím majetku:

• krádeží
• zničením nebo poškozením věci z takového majetku

Veškerá podání je možno učinit:

a)  písemně;

b)  ústně do protokolu;

c)  v elektronické podobě (se zaručeným elektronickým podpisem).

Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným v bodě a) nebo b), je možno učinit podání pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu